Zdánlivá jednoduchost:

Sestava 19 forem od

Chen Xiaowanga

Článek byl vybrán z:"The Chen Style Taijiquan Web Resource"
Autor: Herb Rich
Přeložil: Martin Hašek

Chen Xiao Wang se narodil v roce 1946 v Chenjiagou a je považován za 19. generaci "držitele standardu" rodiny Chen Taijiquan. Je přímým potomkem zakladatele umění Chen Wang Tinga. Svůj trénink začal ve věku osmi let pod opatrovnictvím svého otce, Chen Zhaoxu. Později pokračoval ve svých studiích s Chen Zhao Pi a Chen Zhao Kui a nakonec se stal známým jako jeden ze "čtyř Budhových strážců" z Chenjiagou (titul označuje jeho postavení jako jednoho z vrcholných praktiků své generace). Následovala působivá šňůra triumfů v národních soutěžích a jmenování do prestižních trenérských postavení a imigrace do Austrálie počátkem 90. let.. V současné době větší část roku tráví každoročně cestováním napříč zeměkoulí a vyučováním umění svých předků. Jeho semináře a kursy jsou dychtivě přijímány nadšenci z celého světa.

Po mnoha létech vyučování vyvinul velmistr Chen účinnou metodiku pro vyučování velkých skupin lidí. Tento systém se skládá ze sólové demonstrace (opakované každou vyučovací hodinu), rozdělení pohybů každé pozice do „počítání“, oprava jednoho ze studentů po zastavení, práce dvojice studentů (ve kterých se studenti opravují navzájem podle vzoru opraveného studenta následujícího směr velmistra Chena), jednotlivé opravy mistra Chena, když je potřeba, a otázky a odpovědi na závěr lekce.

Tuto sestavu vytvořil před čtyřmi roky jako odpověď na požadavek studentů po krátké sestavě vhodné pro začátečníky. Sestava je složena z 19 pohybů rozdělených na čtyři části. Jednoduchá choreografie sestavy umožňuje snadné zvládnutí začátečníkem a zkušenému cvičícímu navíc nabízí místo pro vyjádření a pochopení základních principů, energie a technik stylu. Vyznačuje se pozicemi tradičního stylu Chen Taijiquan (s výjimkou Dan bian (Jednoduchého biče) a Bai he liang chi (Bílý jeřáb roztahuje křídla). Je zde několik pozoruhodných změn ve formách v sestavě. Forma Yu Nu Chuan Suo (Jadeitová dívka provléká člunek) postrádá kopnutí patou z verze Lao Jia. Forma Deng yi gen (Kopnutí patou) slučuje počáteční Lu („tahání“) a Qin na („chytit a držet“) pohyby formy Tsa jiao (Otřít nárt) nacházející se v Laojia yilu s technikou kopu Deng yi gen z této formy.

Sestava je kombinací forem ze tří větších stylů Chenjiagou Taijiquan. Obsahuje několik forem ze stylu Xin jia, včetně Shang bu xie xing, Dao juan hong a Yeh ma fen zhong. Tyto pozice jsou jednoduché a vyhýbají se složitému stáčení, které je charakteristikou stylu. Také obsahuje formy ze stylu Xiao jia včetně Shuang tui shou, Shan tong bei a Liu feng si bi. Zbytek sestavy, formy druhé a třetí části, pochází ze sestavy Laojia yilu.

Rytmus a pohyby sestavy odráží klasické vlastnosti stylu Chen, ukazují zvláště vliv Laojia yilu: směsice měkkého a tvrdého s převládajícími měkčími pohyby: a směsice rychlého a pomalého s převládajícími pomalými pohyby. Jako v Laojia yilu, tělo vede ruce ve většině pohybů.

Podobně jako i v jiných formách tradičního stylu Chen existují tři způsoby cvičení - vysoké, střední a nízké (týká se výšky postoje cvičícího). Sestava může být cvičena „zlehka“, nebo s vysloveně bojovým soustředěním. V tomto bodě, když jsou probírány aplikace, velmistr Chen předvede takto první část pro skupinu. Je to pozoruhodně odlišné od měkkého stylu, který ukazoval předtím. Rytmus a tempo pohybů (mnohem rychlejší, jako kdyby skutečně bojoval), a duch (Shen) vypadají nádherně, je se na co dívat. Jako vždy, Fajing velmistra Chena je ukázkový. Vzácný požitek dívat se na sestavu Taiji provedenou se „smyslem pro nepřítele“ na takovéto úrovni dovednosti.

Aplikace předvedené mistrem Chenem byly většinou jednoduché a účinné. Dalo by se je rozdělit do dvou kategorií: 1. přesměrování přicházející síly, ovládnutí útoku končetiny a jeho odvrácení 2. vyhnutí se přicházející síle a její odvrácení. Mistr Chen předvádí aplikace sólo s Fajing a pak pomalu s partnerem. Skupina pak cvičí aplikace ve dvojicích podle doporučení velmistra Chena vyhnout se použití zraňující síly.

Předvedené aplikace forem představily základní čtyři Jingy Taijiquan; Peng (nacházející se ve vnějších aplikacích), Lu (používaný k přesměrování útoku v Shuang tui shou, a Liu feng si bi), Ji (v Lan zha yi a Yan shou hong quan) a (v Qi shi). Toto je pouze neúplný přehled.

Také bylo předvedeno použití Kao (v Xie xing, a Ye ma fen zhong), Zhou (v Dao juan hong), Lie (v Gao tan ma) a Cai (v Shan tong bei). Opět, toto je pouze příklad.

Také byly předvedeny aplikace používající i jiné Jingy. Například Teng (stoupání) v Yu nu chuan suo, Shan (klesání či uhýbání) v Shan tong bei, a Da (udeření) v Yan shou hong quan a Shang san bu.

Říká se, že největší z mistrů vyjadřuje jednoduchost ve své práci. Jejich umění se jeví jako snadné, ale je výrazem dlouholetého studia, porozumění a pochopení. Navzdory tomuto jednoduchému zjištění, takovou dovednost není nikdy snadné zdvojnásobit. Tak to je sestava 19 forem od Chen Xiao Wanga: choreografie zdánlivé jednoduchosti.

 

[Up]